Rozhovor: Albert Černý z kapely Lake Malawi

Pripravili sme pre vás rozhovor so spevákom kapely Lake Malawi, Albertom Černým. Zároveň vás chceme pozvať na koncert kapely, ktorý bude 12.5.2016 v Stredisku Kultúry Vajnorská 21. Lístky sú dostupné v sieti ticketportal. Predkapela bude Fresh Out Of The Bus a po koncerte vás čaká DJ-ka.

Čo znamená názov Lake Malawi? Čo vás k nemu inšpirovalo?

Když jsem končil na univerzitě v Olomouci, rozešla se se mnou holka, do které jsem byl hodně zamilovaný a dost mě to vzalo. V té době jsem objevil Bon Ivera a jeho písnička Calgary mi hodně pomohla. Zpíval tam “So it’s storming on the lake,” a já jsem věděl, že když založím po Charlie Straight kapelu, bude to jezero. Pak jsem zjistil, že jezeru Malawi se říká taky “lake of storms” a bylo to.

Čo považujete za najlepšie miesto na tvorbu? Kedy cítite tvorivú energiu, alebo inak, máte nejaký rituál, vďaka ktorému sa vám lepšie tvorí?

U nás doma v Třinci v předsíni, když tam nikdo není. Máme tam krásnou akustiku a klavír. Vznikla tam písnička Coco i další skladby, které pro mě hodně znamenají.

Mnohí ľudia tvrdia že angličtina je univerzálnejším jazykom pre spev a neznie ani tak ťažkopádne ako český, alebo slovenský jazyk. V čom vidíte výhodu angličtiny vy?

V tom, že můžu s kapelou hrát po celém světě. Na tenhle rozhovor odpovídám v Finchley na severu Londýna a kdybychom zpívali česky, tak bych tu určitě neseděl a neměl tak dobrý pocit.

Máte za sebou už niekoľko úspechov. Robili ste predskokanov kapele Thirty Seconds to Mars a máte na konte aj Cd. Ste v podstate na začiatku svojej hudobnej kariéry a už ste mali možnosť zažiť niekoľko životných milníkov. Do akej miery vás tieto udalosti ovplyvnili?

Nás nejvíc ovlivňujou fanoušci. Je strašně důležité, že jich chodí na koncerty hodně a zpívají dokonce nevydané písničky s náma. S Charlie Straight pro nás byly na začátku zásadní ceny Anděl, díky kterým si nás někdo mohl všimnout. Teď si uvědomuju, jak velkou máme s Lake Malawi podporu od českých rádii, televize Óčko a dalších médií. Jsem za to fakt vděčný. Na Slovensku se o nás ještě moc neví, ale třeba bude koncert v Bratislavě právě takový milník.

V čom vidíte najväčší potenciál svojej kapely, ale aj hudby, ktorú produkujete?

Že dává lidem naději a poslouchají ji po celém světě! Že někomu dělá životní soundtrack… Představuju si, že až naše fanynky budou zakládat rodiny a čekat děti, budou jim ještě před narozením pouštět Lake Malawi. To bych chtěl…

Kto je váš najväčší hudobný vzor a ak by ste mali možnosť sa s ním stretnúť kam by ste šli a čo by ste robili?

Chris Martin, Justin Vernon z Bon Iver, Brandon Flowers z The Killers, Wayne Coyne z The Flaming Lips, Frank Ocean, producenti Moulder a Flood, zpěvačka z London Grammar, zpěvačka z Daughter, Lucy Rose, která nazpívala s Bombay Bicycle Club písničku Luna, Sufjan Stevens a Tame Impala. Chrisovi bych chtěl poděkovat, že díky jeho písničce The Scientist jsem se rozhodl mít někdy kapelu a hrát na Glastonbury. S Justinem bych chtěl nahrávat a zpívat, před Killers bych chtěl s Lake Malawi hrát jako předkapela, ale to vlastně před Coldplay taky. Wayne Coyne je jedním z nejlepších frontmanů jakého znám, s ním bych si pokecal o minulých životech a o Bohu. S Frankem Oceanem bych chtěl dělat nějaké písničky na novou desku Lake Malawi a jako producenty bych bral Mouldera s Floodem, kteří udělali zvuk My Number od Foals a dalších super desek, které miluju. Bylo by hezké udělat duet s London Grammar, nějakou temnější písničku s Daughter a s Lucy Rose bych chtěl jet na UK tour. Sufjan Stevens by nám mohl udělat další nějakou jemnější desku jako Carrie & Lowell a nechal bych Kevina z Tame Impala udělat edity a remixy některých singlů Lake Malawi, to by bylo husté…

Albert ty si bol aj v Indii. India je veľmi rozmanitá a či človek chce alebo nie, niečomu ho naučí. Čo naučila teba? Využil si zážitky z nej aj vo svojej tvorbe?

India mě naučila, že nepotřebuju toaletní papír, stačí tekoucí voda… 🙂 Byl jsem v Pondicherry, což je shodou okolností město, že kterého vyplouvá loď v Life of Pi. Na ten film vlastně odkazoval náš videoklip k Always June. Indie je krásná a určitě se tám vrátím. Naučila mě, že člověk k životu moc nepotřebuje a že když si něco fakt přeje z lásky, tak se mu to splní. Indické jídlo je strašně dobré. Indickou písničku jsem ještě nenapsal, ale asi bych měl. Zážitky na to mám.

Aký je váš najväčší kariéry sen?

Když se teď podíváš na line-up Glastonbury, největším fontem jsou Coldplay a Adele a pod nima jsou třeba Foals, 1975, Years and Years, M83 a další. Chtěl bych se s Lake Malawi dostat do téhle kategorie kapel. Ne kvůli jejich slávě, nebo nějakému měřitelnému úspěchu, ale kvůli tomu, jak jsou kvalitní, jak krásnou dělají hudbu a kolika lidem jejich písničky mění život k lepšímu. Představuju si, jak jedeme světové turné po halách pro několik tisíc lidí a zpívají si s náma jako když si já zpívám na koncertě ve Vídni London Thunder s Foals, nebo Fix You s Coldplay.

Kedže udržať sa ako skupina na domácom trhu nie je práve najjednoduchšie a vám sa to darí, nazvali by ste váš úspech šťastím, alebo je za tým kopec starostí a keď sú to tie starosti, tak s akými ste sa museli popasovať?

My moc starostí nemáme. Český trh nám fandí, letos budeme na Rock for People i Colours of Ostrava. Za naším úspěchem stojí naši fanoušci a lidi u nás, kteří nám drří palce a taky nás vidí, jak někdy vyprodáme třeba O2 Academy Brixton v Londýně.

Na čo sa od vás môžu tešiť vaši fanúšikovia najbližšie?

Na koncerty plné energie s novým bubeníkem Tondou Hrabalem! Zazní na něco od Charlie Straight, nebráním se jim. Neutíkám před tím, co bylo. Dívám se někdy až moc dopředu a plánuju. Přitom je lepší zajet na chatu a celý týden skládat nové písničky. Aby byly husté a bavily nás právě teď a tady.