Hudba Kultúra & umenie

Predstavujeme kapelu February

Vlado Král
Autor: Vlado Král

Ako ste sa dostali k hudbe a ako vznikla kapela February? Ako dlho existujete?

Thom: Já jsem byl původně primárně bubeník, ale pak jsem se začal dívat na Flight of the Conchords a rozhodl jsem se popadnout kytaru. Nějakou dobu potom jsem napsal Vaškovi, kterého znám ze školy, jestli si nechce zahrát, a už to jelo.

Shonni: Byl jsem donucen kamarády, mimojiné našim zpěvákem a kytaristou Tomem, protože v té době on hrával na bicí, další kamarád na kytaru a chyběla basa… A já shodou okolností měl jednu starou doma. Spolu existujeme ani ne rok.

Uzi: Já osobně lítám v hudbě odmalička. Má maminka je operní pěvkyně, primadona, můj otec má zase zlaté ruce. Z obou jsem podědil aspoň to málo, takže u mě bylo už odmala jasno, co ze mě bude. V 5 letech jsem sedl poprvé za klavír, kterému se věnuji dodnes, během dospívání jsem si prošel fázemi 6 různých nástrojů, znalost kterýchž chci v kapele ještě určitě zužitkovat… takže asi takto.
Vznik February je docela vtipná historka. Přítelkyně mě seznámila s jejím kamarádem ze třídy, Vaškem, který v té době začínal hrát s Thomem a později i se Shonnim. Když se mi pár měsíců poté rozpadly veškeré mé hudební projekty, nemohl jsem nečinně sedět a nic nedělat, tak jsem Vaškovi napsal, jestli bychom si nemohli spolu zajamovat. Když jsme se sešli poprvé na zkušebně, chvíli nám trvalo, než jsme se oťukali, ale po pár týdnech dali jsme dohromady jednu skladbu (Sicks), kterou jsme později zahráli na jejich školní akademii. To byl konec roku 2014. Pak jsme se dlouho neviděli, kluci neměli moc času, tlačila je škola a podobné věci, tak jsme to nechali ležet. Když skončily školní útrapy, znovu jsem klukům napsal, jestli nemají čas. No, a to byl ten moment, kdy začalo formování dnešních February – červenec-srpen 2015. Pro mě zatím nejhezčí prázdniny vůbec. V září jsme poprvé vylezli na pódium a od té doby koncertujeme, co to dá.

Vašek: Asi od svých dvou let jsem z koupelny vytahoval lavory a mlátil do nich vařechami. O pár let později mě táta vzal do zkušebny jeho kapely, abych si mohl zkusit zahrát na bicí. V první třídě jsem se učil hrát na klavír a flétnu. Klavír nebyl mou předností, moc mi to nešlo. Zanechal jsem ho asi půl roku po tom, co jsem začal. Učitel ze ZUŠky pak našim prý koupil bonboniéru, že už se se mnou nemusel trápit. Ve třetí třídě jsem se konečně začal učit hrát na bicí a od té doby se toho držím. V úplných prvopočátcích, ještě před příchodem Uziho do kapely, byly naše pokusy o tvorbu až punkové a neměly moc pevnou strukturu. Třeba jednou, po hrubých aranžérských úpravách, jednu z prvních, “Bipolar”,vydáme.

february_2

Podľa vašeho bandzone profilu ste v kapele iba dvaja. Ako u vás teda prebieha proces tvorby, nahrávania a následného vystupovania?

Shonni: To je chyba přihlášení, bandzone moc nevyužíváme, ale děkujeme za upozornění. V kapele jsme od začátku 4 a každý má svou tvůrčí úlohu. Ale je nutno zmínit, že tu největší rozhodně Uzi s Tomem.

Uzi: Já si myslím, že každý z nás dotváří celek, a funguje to naprosto úžasně. Thom často přijde s nějakým motivem, který později dotvořím do detailů a dodám mu formu, nebo i naopak, pořád vymýšlí něco s krabičkama, Shonni tvoří svoje hutné basové linky, nedávno ale napsal základní motiv, který plánujeme v nejbližší době rozšířit, protože je boží, a Vašek se zase vrtá v elektronice a je zatím ve fázi zkoumání Abletonu Live a jeho možností. Na zkušebně to vždycky kýpí kreativitou.

Hráte príjemný post-indie. Kde hľadáte inšpiráciu pre svoje skladby? Čo chcete povedať vašou tvorbou, aká je vaša filozofia?

Uzi: Všichni máme rádi indýčko posledních dvou dekád, ale různě se uchylujeme, jeden k post-rocku a emo, další zase k post-punku a různým alternativám, mathrocku nebo třeba i folku a elektronice.

Shonni: Inspirovat se je fajn, že každý z nás má inspiraci trochu jinde, ale hudba hlavně vychází z člověka, neměla by být podle jeho vzorů a inspirací, ale opravdu čistě jeho… já osobně mám jednoduché motto: „Hrej cokoli se ti líbí a jak se ti líbí, ať už je to, co chce.“

Thom: Našemu žánru říkáme post-indie. Indie tady všichni posloucháme a zbožňujeme, ale bojíme se, že už trochu ztrácí na relevantnosti a lidé jsou z jeho čisté podoby povětšinou unavení. Takže chceme indie posunout někam dál. Taky máme rádi post-rock a post-punk, takže onen pojem „post“ hraje v naší hudbě opravdu velkou roli.

february_3

Kto patrí medzi vaše hudobné vzory?

Thom: Mými největšími hrdiny jsou bezesporu Animal Collective, jejichž pološílené kusy hudebního zlata překonávají myšlení běžného smrtelníka. Velkou inspirací jsou pro mě moderní post-punkové kapely, jako jsou Women (nejvíce nedoceněná kapela ever) nebo Interpol. Co se týče textů, mým vzorem číslo jedna je určitě Jeff Mangum z Neutral Milk Hotel, jehož nekonečnému lyrickému géniu je ovšem nemožné se přiblížit.

Vašek: Pro mě jsou to určitě Josh Friend (Modestep), Sean Bonnette (AJJ) a také kapely Neutral Milk Hotel, Franz Ferdinand, Queens of the Stone Age nebo trip-hopový producent Wax Tailor.

Shonni: Jednoznačně Flea.

Uzi: Moje životní láska jsou Radiohead. Thom Yorke jako zpěvák, textař a vůbec všestranný a multifunkční umělec, Johnny Greenwood jako nepřekonatelný kytarista… Jeff Buckley, Steven Wilson, Gavin Harrison, Carla Azar, Tom Iansek… z kapel Blonde Redhead, Castevet (US), Autolux, Marble Sounds, Archive, Big Scary, Grizzly Bear, dEUS, Film School, Fugazi, Mogwai a Low Roar, kteří pro mě mimochodem byli zatím nejsilnějším živým hudebním zážitkem… mohl bych jmenovat ještě dlouho, ale to byste mě asi přizabili.

Plánujete nejaké nové nahrávky?

Vašek: Rozhodně ano, chceme se o prázdninách vrátit do studia k Adamu Kowalovi a pracovat na nové produkci, snad se do konce roku dočkáte něčeho velkého!

Čomu sa venujete okrem hudby?

Vašek: Stále se ještě věnuji gymnáziu, mimo školu a hudbu se snažím o sebevzdělávání v programování. Mimo to jsem často k zastižení v některé z ostravských kaváren i hospod.

Uzi: Snažím se pořád rozšiřovat své znalosti o hudbě, jak teoretické, tak praktické. Za posledních pár let jsem se snažil pronikat do tajů jazzu, ale i třeba klasiky. Někde v šuplíku mi ještě leží rozepsaný koncert pro klavír a symfonický orchestr, který nevím, jestli někdy vůbec dokončím. Mimo nekonečný poslech a zdokonalování se v hudbě se věnuji baristice a teď už spíše rekreačně, ale pořád skateboardingu.

Shonni: Sportu, přítelkyni a alkoholismu. 😀

february_1

Ak by ste sa mohli stretnúť s jednou osobou, živou alebo mŕtvou, kto by to bol?

Shonni: Jednoznačně Flea.

Vašek: Stephen Hawking, je to podle mě nejzajímavější žijící člověk. Nevím ale, na co bych se ho zeptal.

Uzi: Asi Jeff Buckley. Chtěl bych znát celý jeho příběh.

Thom: Jack Kerouac. A projeli bychom Ameriku.

Máte nejaký hudobný sen, ktorý by ste si chceli splniť?

Thom: Dostat 10 na Pitchforku. 😀

Uzi: Moje sny se už plní.

Vašek: Zahrát si na některém z největších evropských festivalů. A z těch realističtějších – nahrát a vydat desku.

Shonni: Pro mě osobně je to plnohodnotně se živit hudbou.

february_4

Kde si vás možno najbližšie pozrieť a vypouť naživo?

MY-ROCKet club Havířov (20. 3.), Roxy, Praha – Starter Free Mondays (21. 3.) a Barrák, Ostrava – JGPT Party (23.3.)

Kde všade môžeme sledovať novinky o kapele February?

Momentálně je naším polem působnosti především Facebook a Instagram (@february_ofcl). Twitter (také @february_ofcl) tady v Česku zatím až tak moc nefrčí, ani tam ještě moc nepostujeme, to se ale brzy spraví. Až pojedeme nějakou menší (nebo i větší?) šňůru, možná založíme i Snapchat.

Váš odkaz fanúšikom a čitateľom?

Uzi: Mějte nás rádi, protože vám to oplatíme. Chovejte se k ostatním tak, jak byste chtěli, aby se chovali oni k vám. A taky opatrujte planetu, máme jen jednu.

Vašek: Milujte se a množte se!

Shonni: Děkujeme všem a za vše, plníte nám sen.

Ďakujem za rozhovor.

Skladby kapely si môžete vypočuť na oficiálnom bandzone profile .

O autorovi

Vlado Král

Vlado Král

Vyštudoval Hudobnú vedu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Momentálne pokračuje na tejto katedre ako interný doktorand kde sa venuje výskumu hudobno-historických pamiatok a využitiu nových médií pri ich spracovní. Vo voľnom čase občas prispieva recenziami do rôznych periodík, číta knihy, pozerá filmy a je veľkým fanúšikom seriálu X-Files.